Rekonstrukce prostor v Brně Slatině #1 Převzetí a hurá na to!

 Rekonstrukce, o které jsem napsal tento článek, byla už v pořadí má 12 a také to bylo mé asi 11 stěhování za 6 let. Umíte si to představit? Ne nadarmo se říká, je lepší vyhořet, než se stěhovat, tím spíše, když ve většině případů navíc stěhujete nejen své obydlí ale i firmu.  Mám holt štěstí, že se můj život vyvíjel tak, že to k dalšímu a dalšímu stěhování nevyhnutelně vedlo. Pár příkladů za všechny, jednou jsem se nechal přemluvit a šel do prostor firmy, pro kterou jsem externě šil a odcházel, protože mě tím majitel začal vydírat, protože chtěl, abych pro něj šil více, přestože proplácel faktur čím dál méně. Podruhé jsem byl v prostorách, které byly podzemní, ale špatně odizolované a tak v období léta a četných dešťů, celé prostory napadla plíseň, která se šířila i vzduchem a zničila mi velkou část toho ,co jsem vlastnil. Do třetice jsem byl v prostorách přátel, ale po pár letech potřebovali mé prostory využít k rozšíření své firmy o další kancelář, a jelikož místnost, kde jsem byl já byla nejblíže, šlo pochopitelně o nejpraktičtější řešení. Požádali mě tedy o přestěhování se do jiné místnosti. Nabídli mi místnost, která však byla menší, ale já už v tehdejších podmínkách začínal bojovat s místem.

 Toto stěhování byla však opravdová lahůdka. S přítelkyní jsme co nevidět čekali narození dvojčat, do toho přišla má domácí z bytu pro nájem a požádala mě, zda bych se nevystěhoval, protože její syn by chtěl jít bydlet do bytu místo mě. Za týden mi bylo sděleno i na firmě, že by bylo potřeba, abych se do měsíce vystěhoval, protože moje prostory jsou potřeba pro jiné účely. Kam přestěhovat svůj byt jsem věděl, ale kam přestěhovat do měsíce své krejčovství, to už bylo horší. 

Bratranec Zdenek, který mi vždy ochotně pomáhá, už mi při této rekonstrukci položil otázku, zda si nezaložíme stavební firmu, že bych ji  v pohodě vytížil z většiny už jen já osobně...

 Chtěl jsem obě stěhování mít z krku a stihnout ještě před narozením dvojčat, protože jsem počítal s tím, že dohromady by to byl už totální hardcore. Stěhování muselo proběhnout co nejrychleji a ve stylu za málo peněz hodně muziky, tak že v co nejvyšší míře i svépomocí. 

 Začal jsem tedy jezdit po prohlídkách nebytových prostor. Když už jsem měl jedny prostory ,,narychlo,, vybrané, zavolal mi taťka, který se z úřadu v Brně Slatině dozvěděl, že se uvolní jedny obecní nebytové prostory. Při návštěvě prostor jsem se dozvěděl, že paní co zde byla v pronájmu zhruba 20 let, zde provozovala také krejčovství. Paní chtěla už končit a jít do důchodu, zřejmě k tomu přispělo i blížící se EET, které později bylo odloženo. Rád bych řekl, jaký to byl jackpot a jak jsem si mnul ruce. Opak byl ale pravdou. Paní v prostorách sice pracovala, ale zřejmě do prostor nedala dlouhá léta ani korunu a tak byly v dezolátním a vybydleném stavu. S obecními byty se to má však tak, že pokud respektujete pravidla obce, platíte řádně nájem, neděláte nepořádek a nehlučíte, tak Vás nikdo nevyhodí. Vzhledem k mým 11 stěhováním, tenhle aspekt převážil fakt, že budu muset sáhnout do kapsy a udělat generální rekonstrukci. Rekonstrukce měla obsahovat primárně, výměnu podlah, výmalbu, rekonstrukci elektřiny a zakrytí všeho nevzhledného co tento přízemní/sklepní prostor obsahoval. WC bylo na chodbě a když jsem ho viděl, řekl jsem si, že bych měl asi zamknout, zahodit klíč a dveře zabouchat deskama. Jenže já i klienti občas musíme tam, kam i královna musí sama a tak i to bylo třeba dát do pořádku. 

JAK JSEM PROSTORY PŘEVZAL

 Chtěl jsem se domluvit s bývalou pronajímatelkou, že si vše z prostor odveze a já tak převezmu prostory vyklizené. Ona však stále trvala na tom, že mi tam nechá všechny stroje, abych je mohl používat. Řekl jsem si, no tak jeden z těch 4 by se mi i hodil a zbytek dám do skladu a budu po paní chtít, aby si je odvezla. Jak se v budoucnu ukázalo, paní měla spíš záměr, že si tam nechá stroje, aby na nich mohla celý den šít, když zrovna bude mít nějakou větší zakázku, ale provozní náklady za prostory tímto chytře přehodí na mě. Takže jeden stroj si pak vyzvedla a další se vyhodily, protože se neměla k jejich odvozu. Když si však odmyslím stroje, celkově mě paní s vyklizením prostor nějak špatně pochopila, protože si odvezla jen role s látkami a na mě zbylo, abych se zbavil toho zbylého nepořádku.

JAK VYPADALA KREJČOVSKÁ DÍLNA PŘED REKONSTRUKCÍ

 Pro místnost je charakteristické potrhané linoleum, nefunkční lednice sloužící jako skříňka, sklepní světla a vypínače. Mizerné osvětlení, k šití nevhodné. A abych nezapomněl, muzejní stroje, které nejlépe odtáhnete spřežením s voly, to však do bytovky nedostanete, tak jsem byl jeden z volů já.

JAK VYPADAL BUDOUCÍ SHOWROOM PŘED REKONSTRUKCÍ

 Pro místnost je charakteristické potrhané linoleum, starý nábytek nejrůznější konstrukce z latěk a hustá spleť potrubí. Sice mám rád industriální styl a částečně i hipsterský, ale tohle mě zrovna do kolen nedostalo, alespoň ne v tom dobrém slova smyslu.

JAK VYPADALA ŠATNA, KTEROU JSEM POZDĚJI PŘEDĚLAL NA KUCHYŇKU

 Zde bych to neviděl až tak černě, teda do doby než se odsunul nábytek, pak to bylo černé celkem dost...

JAK VYPADALO PŮVODNÍ WC

 Tak tohle je něco, co si určitě zaslouží na žebříčku své ,,čestné,, první místo. V případě, kdy dobrý podnik poznáte podle záchodu, jak se říká, tohle je případ, kdy radši klientovi zapřete, že vůbec nějaký záchod vlastníte. Často renovace něčeho starého vypadá lépe, než koupit věc novou, zachraňovat tohle, to se zbaběle přiznávám, že na to jsem neměl.

MALÁ POZNÁMKA

 Všechny následné práce označuji jako pracovní dny a večery, protože přes den jsem stále jezdil pracovat a šít do krejčovství na předchozí adrese. Pouze o víkendech se dělalo celý den.

ZAČÍNÁME!

1. - 2. VEČER A PRACOVNÍ DEN

 První večer jsem odvrtával a rozebíral co mi přišlo pod ruku. Druhý den mi dojel pomoci bratranec Zdenek a má kamarádka Petra. Co šlo, to se odmontovalo, nábytek se rozbil a dalo se to na hromadu na showroom. Stroje se odtahaly k tátovi do sklepa, díky bohu za tu možnost. Na fotografiích níže je podlaha v předsíni, To byla zřejmě místnost, kterou preferovaly myši.

3. PRACOVNÍ VEČER

Srolování starého linolea a další demontáže a rozbíjení. Koho nebaví rozbíjení, že?

4. PRACOVNÍ DEN

 V tento den jsem si půjčil flexu a přímočarou pilu. Dojela kamarádka Petra. Já začal rozřezávat všechny kovové konstrukce a velké desky ze starého nábytku, pro které jsem neměl vymyšleno žádné užití. Pak jsme naskládali po střechu mé auto a odváželi vše do eko dvoru. Nutno podotknout, že s hatchbackem se celkem najezdíte a naskládat toho do něj co nejvíce je takové Tetris pro pokročilé.

5. PRACOVNÍ DEN

 Přijel můj kamarád Michal, jež si na mě udělal čas, přestože má dost práce ve své kovovýrobě (vyrábí například po celé České republice venkovní workoutová hřiště - www.kovomg.cz). Také se živí jako zedník, ale umí snad všechno...

 Michal mi zrecykloval rám stolu a ty modré kovové regály, které jste mohli vidět na původních fotografiích, a vyrobil mi z nich konstrukce nad velké, přízemní trubky, jež jsou na showroomu. Díky tomu se mohli pak obložit deskami, ale hlavně bylo možné využít i místo nad nimi. Desky, které se použily na pokrytí konstrukce jsem vyšetřil z ,,odpadu,, po bývalém krejčovství. Protože proč kupovat nové, když se může zužitkovat co je, no ne?

Dále mi Michal vylil praskliny v podlaze a tmelem/silikonem zatáhl velké množství prasklin ve zdech.

6. PRACOVNÍ DEN

 Michal dojel, aby vybrousil podlahu do rovna, aby bylo možné položit nové linoleum.

7. PRACOVNÍ DEN

 Na další pracovní den mi dovezli z Brena linoleum. Vybral jsem linoleum, na kterém nepůjde vidět prach, který šicí dílna produkuje ve velkém, a taky protože jsem chlap a jsem od přírody líný pořád zametat nebo umývat země. Před položením linolea jsem zem důkladně vyčistil abych se pak dalších 20 let neproklínal, za to, že furt někde cítím nějaký kamínek. Linoleum jsem si nařezal, položil, přilepil a nalepil obvodové lišty.

8. PRACOVNÍ DEN

 Dojel kamarád Tomáš, který dělá instalatérské práce, aby mi vyměnil tu hororovou záchodovou mísu za novou. WC s umyvadlem není v prostorách krejčovství. Je v místnosti oddělené společnou chodbou domu. Tudíž abych nemusel kdykoliv budu potřebovat vodu nebo si jen umýt ruce, chodit přes chodbu a odemykat a zamykat dveře. nechal jsem si natáhnout do dílny rozvody na nové umyvadlo. 

9. PRACOVNÍ VEČER

 Tento večer jsem zajel zakrýt novou podlahu, aby nebyla poškozená od padající sutě, jelikož jsem dělal na stavbě, viděl jsem, jak řemeslníci umí poškodit pár dní starou podlahu a dát jí punc 20ti leté, když se tak neučiní.

10. PRACOVNÍ DEN

 Už se to rýsuje, došlo na seřezávání sololitových desek a zaklopení konstrukcí na showroomu, Na bočnice jsem použil sololitovou desku zvanou Akulit, jež má průduchy, jelikož trubky vyzařují v zimě teplo, nechtěl jsem je úplně izolovat a naopak toho využít. Díky trubkám totiž nemusím přes zimu takřka vůbec topit. Velká výhoda těchto prostor. Na vrchní desky jsem dal prozatím levný sololit s bílým, hladkým povrchem aby byl povrch v jednom dekoru. Bylo to však takové ekonomické řešení, tento materiál je velmi náchylný na poškrabání a už tehdy mi bylo jasné, že časem, až něco našetřím, vyměním ho za klasické dřevěné desky.

Pokud Vás zajímá, jak jsme s kamarády nadále válčili, jak rekonstrukce pokračovala a jak vypadal výsledek navštivte pokračování: Rekonstrukce prostor v Brně Slatině #2: Pokračování a dokončení!